Kronika

(latinsky) Počet farního lidu a rodin katolických, nekatolických a židovských

Nejstarší soupis duší farnosti Popovské nachází se v rosické děkanátní matrice a sice z roku 1816. Toho roku bylo v celé farnosti popovské 1140 duší, vesměs katolíků.

Teprve roku 1818 vyskytují se vedle 1216 katolíků 3 židé.

Ve zdejším farním archívu nachází se soupis duí od roku 1834. Roku 1834 bylo v celé farnosti 1422 katolíků.

Ostatek viz v soupisu duší v diecézním schematismu. 

V rosické Real-Matrik uvádí popovský farář k roku 1823 počet obyvatelů domů ze zdejší farnosti: Popovice 209 (106 mužů a 103 žen) - 43 rodin v 31 domech, Příbram 339 (173 mužů a 166 žen) - 68 rodin ve 47 domech, Zakřany 287 (140 mužů a 147 žen) - 63 rodin ve 46 domech, Jakubov 149 (63 mužů a 86 žen) - 31 rodin ve 20 domech, Lukovany 367 (173 mužů a 197 žen) 82 rodin ve 49 domech, celkem 1.351 (655 mužů a 696 žen) - 287 rodin ve 193 domech.

O sčítání lidu dne 31/12/1900 bylo napočteno: obec Popovice 575 katolíků a 82 domů, obec Lukovany 680 katolíků a 88 domů, obec Příbram 893 katolíků, obec Zakřany 922 katolíků, obec Rapotice 428 katolíků, obec Jakubov 170 katolíků, úhrnem 3.668 katolíků.

O sčítání lidu 31/12/1910 bylo napočteno:

Obec Popovice 696 katolíků ve 103 domech, obec Lukovany 722 katolíků, obec Příbram 1.050 katolíků, obec Zakřany 968 katolíků ve 145 domech, obec Rapotice 458 katolíků, 1 nekatolík a 9 židů v 73 domech, obec Jakubov 157 katolíků ve 30 domech.  Úhrnem 4.051 katolíků, 1 nekatolík a 9 židů.

farní kronika str. 367

H) Jiné

1827 z desátého na jedenáctého března ukradena byla z farního chrámu Páně v Popovicích neznámým pachatelem monstrance s ciboriem. Z úlomků nalezených u Meziříče pořízena nová monstrance.

1860 dne 2/IX slavili zlatou svatbu manželé Vavřinec a Kateřina Sedláček ze Zakřan č. 40 v chrámu Páně v Popovicích.

1863 5/X postaven v Popovicích státní telegraf vedoucí do Jihlavy.

1864 28/I vloupal se zloděj po popovského chrámu a vykradl pokladny tam umístěné.

Do roku 1865 byly Popovice podřízeny poštovskému úřadu v Ivančicích, spojení toto bylo pro farní úřad nepříznivé. Na žádost místního faráře svolilo poštovní ředitelství v Brně dne 7/IX 1865 č.5315, aby Popovice připadly pod Zastávku a postillon odtud přijímal dopisy.

1872 dne 9/V o Nanebevstoupení Páně slavili zlatou svatbu ve farním chrámu Páně Jakub a Klára Pelc z Rápotic.

1873 o velikonočním týdnu vloupal se do fary zloděj a způsobil faráři škody na 50 zlatých.

1889 29/I dokončil život svůj v Maierlinku v Badenu korunní princ Rudolf, následník rakouského trůnu. V úterý 5/II bylo na všech školách prázdno a učitelé s dětmi obcovali zádušním službám Božím.

1892 v měsíci červnu odeslaly všechny obce zdejší farnosti nejdůstojnějšímu biskupovi písemné díkůvzdání za jeho slova, jimiž o generální visitaci po právu odsoudil nepřirozené a mládeži otupující vyučování jazykem nemateřským na šulferainské škole v Ivančičích. 

Za to od německých listů liberálních byl nejdůstojnějí biskup pro ona slova prudce napaden.

Projev díků zněl následovně (složen byl od Karla Kytnara, učitele z Popovic): Vaše biskupská Milosti! Jako mohutný hlas zvonu zahlaholilo slovo pravdy svaté z úst předůstojného velepastýře našeho a blahem rozechvělo srdce všeho dobrého lidu moravského. Za pravdu a právo, Bohem v srdce čistá vštípené, pozvedla pravice Vaše biskupské Milosti vzavši štít nepřemožitelný - pravost a na místě pancíře spravedlnost - a na místě lebky soud pravý. Za zlatá slova na obhájení přirozeného práva, nejdražšího dědictví našeho “řeči mateřské” jež má otvírati srdce mládeže k oblibě Bohu, k ozdobě církve i vlasti, za šlechetnou, obětavou péči o věčné i časné blaho Vaší biskupské Milosti synovsky oddaných katolíků v diecesi, račiž přijati Vaše biskupská Milosti ode všech zastupitelstev obcí farnosti Popovské na Ivančicku ze srdce činoucí dík, který Vaší biskupské Milosti vzdávati budou i pokolení příští. 

Vašnostiny vznešenosti nízká mrzkost protivníků nemůže se dotknouti. Zásluze budiž čest a uznání. Zachovej nám, Hospodine, velepastýře našeho k oslavě církve i vlasti ještě mnohá a dlouhá léta.

Na den sv. Jana Křtitele 1892.

za obec Popovice starosta Jan Vaverka,

za obec Příbram starosta Fratišek Filla,

za obec Lukovany starosta Jan Michálek,

za obec Rápotice starosta František Jaroš,

za obec Zakřanz starosta Jan Staněk,

za obec Jakubov úřadující radní Josef Hort.

1894 zřízen v obci Popovské vodovod nákladem přes 5.300 zlatých. Peníze zapůjčeny z reservního fondu hypoteční banky markrabství moravského a sice dle povolení vysokého sněmu zemského. Povolení je uděleno bez knihovního vtělení! Půjčka splatí se v 27 a 1/2 letech ročním obnosem 318 zlatých. Zásluhou o povolení to má zemský poslanec doktor Josef Koudela. Potřebný materiál k vodovodu objednán u firmy pana Antonína Kunze z Hranic. Stavbu provedl pan stavitel z Rosic Rejthan. Dle přípisu vysokého moravského zemského výboru daného 4/1 1896 č. 50865 dostalo se obci podpory 500 zlatých k uhrazení nákladu na vodovod.

1895 27/I zadala obec Zakřanská žádost k nejdůstojnější biskupské konsistoři o přifaření ku Zbejšovu. Žádost odmítnuta jednak proto, že příspěvek zakřanských 2000 zlatých na stavbu chrámu Páně ve Zbejšově nabízený malý jest, jednak z obavy, že by později žádali pro svoji kapli každou třetí nebo čtvrtou neděli mši svatou, čímž by Zbejšovští byli zkráceni, an tam kooperátor není.

1895 ustavil se v Příbrami sbor dobrovolných hasičů přičiněním pana Bocínera, revírníka, pana nadučitele  Ševčíka, hlavně však pana učitele Drabálka. Zakoupena též nákladem 1.200 zlatých stříkačka, kteráž byla dne 14/7 95 místním farářem posvěcena, jenž také měl při této příležitosti promluvu o důležitosti hasičského spolku. Předsedou sboru hasičského revírník příbramský pan František Bocínor měl řeč děkovací. Slavnosti zúčastnili se hasičské spolky z Újezda, Zbraslavi,  Říčan a Tetčic, pak havíři ze Zastávky a veteráni z farnosti.

1896 zřídil se potravní spolek v Zakřanech, Příbrami a Popovicích. Téhož roku zřídil se v Příbrami čtenářský spolek, v Popovicích veteránský spolek jako filiálka Rosického.

1896/7 postavena nová okresní silnice druhé třídy ze Zakřan do Lukovan. 1897 zřídil se potravní spolek v Lukovanech.

1897 počala se stavěti nová okresní silnice druhé třídy z Příbrami do Popovic. Dostavěna roku 1898.

1898 v noci ze sedmnáctého na osmnáctého února pokradli zloději ve faře slepice a něco šatstva. Na hůru vloupati se též pokoušeli.

1898 1/3 zřídil se potravní spolek v Rápoticích. 10/9 byla v Ženevě od Vlacha Luccheni-ho zavražděna Jeho Výsost císařovna rakouská Alžběta. Dne 15/9 byla převezena mrtvola její do Vídně a tamže v císařské hrobce u kapucínu dne 17/9 pochována. Téhož dne bylo na všech školách prázdno a dítky zúčastnily se zádušních služeb Božích, které byly za zemřelou Jeho výsost císařovnu zde o 1/2 8 hodině ve farním chrámě. Z kostela, fary, školy, a z domu předsedy veteránského spolku vlály černé prapory.

1899 ustavil se v Popovicích samostatný spolek vojenských vysloužilců pro obec Popovice a okolí, a pak hasičský spolek.

1899 zřízena Kostelní jednota v Popovicích pro rozšíření a vyklenutí farního chrámu.

Roku 1904 od 1/4 zavedena při poštovním úřadě v Rapoticích služba přespolního listonoše do obcí Popovic, Sudic a Ketkovic. Docházeti má denně kromě neděle.

Roku 1906 1/3 zřízena v Příbrami císařsko-královská poštovna s rozšířenou působností, která obdrží spojení s poštovním úřadem v Božím Požehnání jedenkráte denně pěší poštou.

Roku 1906 při volbách na zemský sněm za IV. kurii (všeobecná třída voličstva) 11/11 za I. okres volební Brno město a soudní okresy Brno, okolí a Ivančice ze zdejší farnosti odevzdáno hlasů: 

z Popovic pro Bohuslava Koukala (strana křesťansko-sociální) 34 - pro Josefa Hybeše (strana sociálně-demokratická) 76 - pro Františka Adamína (strana národně-sociální) 2.

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Dne 9. máje 1872 o slavnosti Nanebevstoupení Páně odbývána ve zdejším chrámu Páně řídká slavnost žehnání padesátiletého manželstva či zlatá svatba. Manželé, jimž Bůh tak vysokého udělil stáří, byli: Jakob Pelc, výměnkář z Rapotic a Klára, rozená Novotný, též z Rapotic (byli jsou dne 2. února 1812 v Čučicích od veledůstojného pana faráře tamnějšího Antona Dapezyho sezdáni. Veliké množství lidí z farnosti i z okolí bylo přítomno dojemné slavnosti této.

Po odchodu veledůstojného pana faráře Jeřábka byl veledůstojný pan František Beránek administrátorem fary Popovické. Nížepsaný byl 7. listopadu 1871 od P.T. pana patrona za faráře zdejšího presentován a 22. toho měsíce kanonicky investován. Přestěhoval se sem z Krhova (kde přes 13 roků byl kooperátorem). Dne 14. prosince 1871 byl slavně banderiem, hudbou, školní mládeží a farníky uvítán. Instalován byl dne 4. února 1872 od veledůstojného pana děkana rosického Vincence Schnanbelta. Při přijímání farních a hospodářských stavení uznána ode všech přítomných nutná potřeba nové stavby stodoly, značné opravy chlévů i farních stavení - a navrženo, aby ještě letos (1872) započato bylo s onou prací. Přišel taky skutečně stavitel z Rosic by stavení prohlédl a potřebné vyhotovil plány. K stavbě však posud nepřišlo. Toliko střecha na faře byla před příchodem mým nová břidlicová dána, nákladem pana patrona a přifařených obcí.

Dne 27. dubna 1872 byl jsem na daru Valečcskou presentován a 10. máje investován, a odebral se dne 6. června na nové toto stanovisko své. Alois Motl, farář.farní kronika str. 157

Duchovní správa 1872

V tomto roku nechala obec Zakřanská nedaleko osady postaviti nový kříž železný, kterýž byl v neděli dne 11. srpna od veledůstojného pana administrátora slavnostně posvěcen a veřejné úctě odevzdán. Taktéž v obci Jakubovské nechali zbožní manželé Jan a Marie Soukopovi železný kříž na své útraty postaviti, kterýž byl dne 25. srpna po odpoledních službách Božích od předešlého posvěcen.

1873

Obec Zakřanská domáhal se již po delší dobu povolení, by sobě zvláštní školu vystavěti směla. Od prvních instancí odmrštěna, domohla se konečně přec ministerského povolení k stavbě školy. Místo pro tuto bylo vyhlédnuto zrovna za tamnější kaplí. Během stavby však se ukázalo, že místo jest těsné, načež nechal tamější starosta Josef Hradecký č. 17 beze všech okolků zeď za oltářem a s ní značnou část kaple strhnouti, oltář s posvěcenými věcmi odstraniti a do takto znesvěcené kaple všelijakou nádenickou sběř nasaditi- Byl sice od faráře na rozkaz veledůstojné konsistoře žalován, však soud (jenž bez pochyby ve své osvícenosti nad tím jásal) za nevinného uznán.

1875

Zbudovány byly konkurenční cestou železné lité brány u vchodu do chrámu Páně v ceně 120 zlatých, pak pilíře k nim potřebné s můstkem přes příkop u silnice 30 zlatých. Také korouhve v chrámu Páně byly obnoveny, modré - obětivostí zbožného výměnkáře v Zakřanech, Donáta Havlánka, který již před 8 roky co dobrodinec chrámu se osvědčil - a červené na útraty kostela.

1877

V tomto roce objednali sobě poutníci novou korouhev červené barvy v Brně nákladem 40 zlatých.

Tentýž rok byl farní kostel zevnitř opraven. Vížka, v níž zavěšen jest zvonek k pozdvihování, byla nadobro odstraněna, an byla již tak chatrná, že každé chvíle sesutím hrozila. Plán k nové věžce vyhotovil stavitelský mistr v Náměšti, pan Halámek. Mimo této byly také zdě kostelní zevnitř obíleny, střecha - kde potřebí - opravena, a dveře hlavní u kostela plechem pobyty. Vcelku stála tato kostelní oprava okolo 300 zlatých.

1878

Dne 1. července tohoto roku odbývala se generální visitace a zároveň biřmování a sice ze zdejší farnosti v Rosicích. Biřmovanců bylo odsud 312.

Na slavnost Posvěcení chrámu Páně, dne 20. října odpoledne posvěcen byl od faráře nový kříž u silnice za Rapoticemi, jejž tato obec dala místo starého od větru povaleného postaviti.

1879

V neděli dne 14. září po odpoledních službách Božích posvěcen byl od faráře nový železný kříž, jejž v obci Rapotické dal nákladem 100 zlatých postaviti tamnější soused Jan Liška z čísla 4.

1881-82

Dne 15. července 1881 v poledne vyhořel domek číslo 1 stojící v nejbližším sousedství kostela. Ten s největším namáháním a úsilím podařilo se zachrániti isolovanou věžku z větší části z prken zbudovanou a šindelem krytou, kteráž opětně chytala a proto … opravena byla. Následkem toho odbývalo se sezení kostelního konkurenčního výboru, by se uradilo o tom, co se nyní s věžkou státi má. Všichni výborové byli jednohlasně pro stavbu nové věže přiléhající ku chrámu. Toliko patronátní representant pak Eikert, správce v Rosicích byl rozhodně proti stavbě nové věže, vysloviv se, že velkostatek jako patron jen příspěvek vypadající naň za opravu staré věžky ochoten jest zapraviti, k nové stavbě však ničím nepřispěje. Nicméně však nedalo se farníci od stavby nvé věže odstrašiti, nýbrž uzavřeli na vlastní náklad ji podniknouti. Plán a rozpočet zhotoven od stavitelského mistra pana Vondraše z Rosic. Stavbu vydražil stavitelský mistr z Náměště, pan Račický, jenž ji během jara a léta 1882 provedl. Stavba pak byla politickou komisí dne 21. října ohledána a schválena. K nabytí potřebného prostoru pro věž a ku zvětšení hřbitova bylo spáleniště domku číslo 1. s dvorkem a zahrádkou od majitele Františka Bryma za 300 zlatých odkoupeno, jakož i části parcel za tímto domkem od jich majitelů a kostelu ve vlastnictví v pozemkové knize zapsáno. Výlohy se stavbou spojené obnášely 3.909 zlatých, jež uhradily se: od Veličenstva dar 200 zlatých, od patrona 100 zlatých, a statní zapravily obce přirážkou dle daní. Popovice zaplatily 592 zlatých, Lukovany 2/3 - 663 zlatých, Příbram 790 zlatých, Zakřany 887 zlatých, Rapotice 495 zlatých, Jakubov 199 zlatých. Velkou oběť přinesly obce těmito velmi značnými příspěvky, nicméně však splátky dály se s nepatrnými výminkami dosti rychle. 

1884

V tomto roku opravila se velmi chatrná zeď u hřbitova, a u přilehlé části nového hřbitova vystavěna nová zeď s novou, to je třetí branou dřevěnou. Útraty s tím spojené obnášející na 1.000 zlatých zapraveny konkurencí, třetinu zapravil vysokorodý pan patron, ostatní přifařené obce. Stavbu provedl stavitelský mistr pan Račičký z Náměšti.

1886

An roku 1885 na slavnost svatých Anjelů strážných velký zvon pukl tak, že se s ním více zvoniti nemohlo, byl dát tohoto roku panu Emilu Weberovi, kovolitci v Brně, k přelití. Aby se docílilo harmonického zvonění byl zvětšen, a zároveň malý zvon ulit, což stálo 846 zlatých. Velký zvon jako dříve zasvěcen svatému Janu Křtiteli, malý svatým Cyrilu a Methodu. Dne 15. srpna šlo se s průvodem velkolepým, jakéhož zde posud vídáno nebylo, v čelo majícím banderium a nepřehlednou řadu družiček, novým zvonům vstříc až k zakřanskému kříži, načež zvony doveženy na voze věnci posetém ha hřbitov odkud na věž vytaženy. Zvony mají nyní pěkný souladný zvuk.

Zároveň letos vymalován presbytář a obílena loď chrámová, což s několika jinými reparaturami v kostele a ve faře stálo na 200 zlatých. Výlohy všechny kryty kostelní konkurencí.

Josef Slavík, občan ze Zakřan, dal svým nákladem postavit kamenný kříž před kostelem a druhý na hřbitově, kteréž byly dne 1. srpna posvěceny od pana faráře Zbejšovského Jana Hrubeše.

Sbírkou byl zjednán u křesťanské akademie v Praze za 50 zlatých prapor pro školu v Popovicích, jejž od důstojný pan děkan při kostelní visitaci posvětil

V tomto roce vystavena škola nová v Rapoticích a dne 26. září posvěcena, zároveň rozšířena v Popovicích škola na trojtřídní.

1887

V obci Lukovanské věnoval na stavbu nových varhan tamnější výměnkář František Havránek 200 zlatých, pak sbírkou dobrovolnou sebráno 370 zlatých, za kterýžto obnos koupeny v Králově Hradci nové varhany kuželkové soustavy pro kostel v Lukovanech a dne 18. září slavnostně posvěceny.

1887
Dne 9. října posvěceny byly od P.T. Hrubeše, faráře ve Zbejšově dva kříže u Zakřan, jeden u silnice vedoucí k Zastávce pořízený nákladem Josefa Fišery, pololáníka z čísla 14. a Ferdinanda Kopáčka, domkaře, na pamět truchlé události, že jejich tchán Václav Sedlák v těch místech zahynul jsa přejet nákladním vozem - druhý pořízený nákladem Josef Slavíka občana tamějšího u vchodu do obce.

1888

Dne 11. října tohoto roku posvěcen byl od P.T. Hrubeše faráře ve Zbejšově nový kříž u obce Zakřanské v poli směrem k Babicícm, jejž dal zbudovati Simon Procházka, výměnkáře v Zakřanech v čísle 3.

V tomto roku podnikla obec Zakřanská stavbu nové kaple. Stavbu provedl za 5.000 zlatých stavitelský mistr z Ivančic pan Josef Kočí, byv s ní do podzimku hotov.

1889

Do kaple zakřanské zjednala obec nové varhany z Třebíče za 700 zlatých a objednány u křesťanské akademie v Praze bohoslužebná roucha za 400 zlatých. 

Dne 27. října posvěcen byl nový kříž u Lukovan, jejž dal postaviti tamnější půlláník Josef Hradecký z čísla 27.

Dne 14. září přistěhoval se sem P. Josef Rosendorf, rodák ze Zbejšova, jenž dán byl sem za kooperátora. Pamětihodno jest, že tentýž byl křtěn od zdejšího faráře, bývalého kooperátora v Oslavanech.

1890

V roce tomto udály se mnohé pro farnost Popovickou pamětihodné změny. Dne 1é. dubna investován byl důstojný pan farář František Beránek na faru v Tikovicích. Ač presentován byl na jmenovanou faru již v prosinci, nemohl pro churavost spíše k investituře se dostaviti.

Dne 28. května opustil důstojný pan farář F. Beránek dosavadní působiště své. Školní mládež vedena svými pany učiteli a početní farníci dopravili milovaného duchovního svého, který po více než 17 let duchovní správu v rozsáhlé farnosti zastával, až za obec ku kapličce zakřanské. Odpoledne téhož dne očekáván byl a taktéž slavnýcm způsobem vítán administrátor Gustav Henes, doposud kooperátor v Rosicích, který dne 1. července na farnost v Popovicích investován byl. Dne 5. srpna byl tentýž od důstojného pana děkana rosického instalován. Dne 4. července tohoto roku posvěcen byl od místního faráře nový kříž v Příbrami u myslivny, který zbudoval Jan Tejkal, domkař v Příbrami z čísla 80.

Den 15. června 1890 zůstane zajisté památným obci Zakřanské, neboť dokonáno toho dne dílo, o něž již od roku 1888 obec Zakřanská usilovala: posvěcena totiž nová kaple ke cti a chvále sv. Donáta, patrona obce Zakřanské, zbudován. Důstojný pan děkan rosický Florian Eichler vykonal za asistence důstojného pana faráře tikovického, Františka Beránka, důstojných pánů farářů F. Hrunbeše z Oslavan a Jul. Koubka ze Zbejšova, veledůstojného pana F. Miklíka z Domašova, (po přiměřeném kázání, jež před kaplí konal administrátor fary Gustav Henes), obřad svěcení, načež první slavnou mši svatou sloužil důstojný pan světitel. Místní pan nadučitel Bedřich Nahodil přispěl pěkným zpěvem, v němž mládež vycvičil, nemálo k oslavě posvátného výkonu svěcení.

Povolení ku svěcení kaple uděleno po dlouhém vyjednávání, přičemž mu tito povolení zemského výboru býti dožadováno teprve, když obec výbor následující revers dal (originál uložen jest v archivu fary popovické):

Revers

Jelikož v naší obci Zakřanské nová kaple ke cti a chvále svatého Donáta vystavěna a od obce jakožto patrona přijata jest a aby tato kaple na věčné časy pro služby Boží zachována byla, vyjadřuje a zavazuje se obecní výbor ve jménu obce Zakřanské následovně: a) tuto kapli na věčné časy na obecní útraty v dobrém stavu vydržovati b) dokud jmění této kaple k zbudování k sloužení mše svaté potřebných nestačí, všecky tyto potřebné předměty z obecního jmění zaopatřovati c) popovického pana faráře nebo jiného od něho samého na jeho místě k sloužení mše svaté poslaného kněze slušnou příležitostí do Zakřan přivézti a odtud do Popovic zavísti a jemu za cestu a sloužení mší svatých během roku odbývaných 17 zlatých ročně zaplatiti, intence však zůstane duchovnímu volna. Kdyby obec Zakřanská povinnostem tímto reversem na se vzatým nedostála, jest biskupská konsistoř oprávněna zastaviti konání služeb Božích v kapli Zakřanské. V Zakřanech, dne 22. prosince 1889. Jan Posádka výbor, Jan Procházka starosta, František Havránek výbor, Josef Horský radní, Jan Hradecký výbor, Antonín Vevevrka radní, Jan Vaverka výbor, Jan Staněk výbor. číslo 1872 biskupská konsistoř tento revers tímto stvrzuje v Brně dne 22. května 1890. Doktor František Zeibert, prelát arcijáhen, R. Homolka tajemník.

V říjnu 1890 ustanoven za kooperatátora v Popovicích dosavadní provisující kooperátor ve Žďárné veledůstojný pán Method Šlechtický. Po 8 měsících propůjčena témuž fara v Lipníku. Na místo jeho dosazen novosvěcenec veledůstojný pan František Blaha, kterýmu po 6 týdnech zaměniti bylo místo s veledůstojným panem Františkem Hudcem, kooperátorem v Bystřici pod Perštejnem, který 31/II/1892 za kaplana v Tikovicích ustanoven byl.

Dne 16. května investován jsem byl na faru Veversko Bytýšskou, jižto jsem dne 2. června nastoupil. Kéž na novém působišti svém vždy téýe lásky docházejí od svých nových farníků, jakou mu při jeho příchodu najevo dali. Pobyl zde krátce, než svědomitě pracoval k dobrému fary i kostela.

V měsíci červnu odeslaly všechny obce zdejší farnosti nejdůstojnějšímu panu biskupovi písemné díkůvzdání za jeho slova, jimiž o generální visitaci po právu odsoudil nepřirozené a mládeži otupující vyučování jazykem cizím na šuflerské škole v Ivančicích. Projev díků zněl následovně: Vaše biskupská milosti

Jako mohutný hlas zvonu zahlaholilo slovo pravdy svaté z úst předůstojného velepastýře našeho a blahem rozechvělo srdce všeho dobrého lidu moravského. Za pravdu a právo, Bohem v srdce čistá vštípené, pozvedla pravice Vaše biskupské Milosti vzavši štít nepřemožitelný - pravost a na místě pancíře spravedlnost - a na místě lebky soud pravý. Za zlatá slova na obhájení přirozeného práva, nejdražšího dědictví našeho “řeči mateřské” jež má otvírati srdce mládeže k oblibě Bohu, k ozdobě církve i vlasti, za šlechetnou, obětavou péči o věčné i časné blaho Vaší biskupské Milosti synovsky oddaných katolíků v diecesi, račiž přijati Vaše biskupská Milosti ode všech zastupitelstev obcí farnosti Popovské na Ivančicku ze srdce činoucí dík, který Vaší biskupské Milosti vzdávati budou i pokolení příští. 

Vašnostiny vznešenosti nízká mrzkost protivníků nemůže se dotknouti. Zásluze budiž čest a uznání. Zachovej nám, Hospodine, velepastýře našeho k oslavě církve i vlasti ještě mnohá a dlouhá léta.

Na den sv. Jana Křtitele 1892.

za obec Popovice starosta Jan Vaverka,

za obec Příbram starosta Fratišek Filla,

za obec Lukovany starosta Jan Michálek,

za obec Rápotice starosta František Jaroš,

za obec Zakřany starosta Jan Staněk,

za obec Jakubov úřadující radní Josef Hort.

Podobné projevy díků i čestná občanství zaslalo mnoho jiných měst, obcí a spolků. Zato od německých listů liberálních byl nedůstojnější pan biskup pro ona slova prudce napaden.

…..

1880

V roku 1876 vyloučena byla následkem rozhodnutí vysokého císařsko-královského místodržitelství ze dne 16. října z obročí fary Rosické vyvazovací obligace číslo 4599 v obnosu 13.270 zlatých k. měny, jejíž úroky však do úmrtí beneficiat Rosický užíval. Po úmrtí téhož dne 7. dubna toho roku připsaly úroky z téže obligace zdejšímu faráři, začež odepsal příspěvek 50 zlatých, jejž Rosický farář povinen byl sem dváděti, jakož i zastaven byl příspěvek 95 zlatých z náboženského fondu.

Beneficium 1872

Po odchodu veledůstojného pana faráře Aloise Wolfa na faru Valečskou, kterýž pro svůj krátký zimní pobyt na zdejší faře právem v některých kruzích zimním králem pojmenovaným byl, administroval zdejší farnost Pater Karel Matoušek, rodák Uhřínovský. Dne 5. srpna 1872 byl jsem nížepsaný, byv od P.T. svobodného pána Šimona ze Sinů, presentován, od veledůstojného kapitulního děkana Antonína Hamamullera investován na zdejší beneficium, a dne 26. srpna jsem se sem z Krhova, kdež jsem 1/2 roků o kooperátor strávil, přestěhoval. Dne 27. října pak jsem byl od veledůstojného pana děkana Rosického instalován.

1873

V tomto roce bylo farní stavení, kteréž se již nalézalo v stavu velmi žalostném, opraveno. Okna a dveře byly způsobeny nové, předsín byla znovu vydlážděn, a palachový plafond nad ní ze základu nový postaven. Stavba tato a všechny opravy stály 2200 zlatých, k čemuž byla vzata hotovost kostelního jmění v Popovicích 300 zlatých a v Lukovanech 100 zlatých, patron as 600 zlatých a ostatní farníci museli přispívati. Opravy byly již svrchovaně potřebny, neb nebyl již farář v stavení jist, an do něho ze všech stran volný přístup, čehož také některý dlouhoprsťák v noci z pátku na sobotu ve velikonočním týdnu použil, vlezouc oknem ze zahrádky zelné do pokoje, a vykradl faru, činíc faráři na 50 zlatých škody. Z té příčiny zbudovaly se ke všem oknům také okenice.

1876

Na radu lékařů musel jsem do lázní Františkových v Čechách k zotavení. Pobyl jsem v nic celý měsíc srpen, dne 6. září jsem se navrátil. Stála mne ta věc přes 200 zlatých. Mezitím časem zastupoval mne pan kaplan Zbraslavský, František Jeřábek, který sem ze Zbraslavi třikráte týhodne dojížděl.

V pašijovém témdni téhož roku zemřel vysokorodý patron zdejší fary, Excelenc svobodný pán ze Sinů ve Vídni, za nějž bylo zde obětováno dne 28. dubna requiem, při němž se zúčastnili pan Vincenc Kobierski, správce statku Rosického - přešlo pak i s patronátem následkem závěti zesnulého na Její Jasnost kněžnu Ypsilanti jednu z jeho pozůstalých čtyř dcer, majitelkyni panství Veveří.

1882

V tomto roku stala se neočekávaná změna v patronátě. Neb dosavadní majitelka panství Rosic a Veveří prodala, jsou okolnostmi jistými k tomu donucena obě panství P.T. baronu Morici Hiršovi prý za 400.000 zlatých. An nový patron jest vyznání židovského, staly se fary na tomto patronátě “liberae collationis”.

1886

Při vzdělání nových fassí byla kongrua farářova zde adjustována s 804 zlatých 65 krejcarů a sice: výnos z polností 106 zlatých 55 krejcarů, úroky z vyvazovací obligace 627,  ze státní 16 zlatých 80, z 9ti zlaté spořitelní knížky 36 krejcarů, od obcí 16 zlatých 80 krejcarů, od Rosického panství 5 zlatých 30 krejcarů, stola 34 zlatých 21 krejcarů, fundace 82 zlatých 78 krejcarů. Úhrnem 889 zlatých 80 krejcarů. Po odrážce daní 75 zlatých 65 krejcarů a kancelářských výloh 9 zlatých 59 krejcarů - 804 zlatých 65 krejcarů. 

1888

Do fary byla zjednána 4 kamna plechová, takzvané regulírky, pak dvoje dvéře nové, pec a do kuchyně nový šporák, což vše stálo na 400 zlatých a kryto bylo konkurencí.

Jelikož loni dne 31. října 1887 vylosována byla vyvazovací obligace patřící zdejšímu obročí číslo 4599a 1/11 1851 per 13.270 zlatých koupenou za obnos 14.628 zlatých 25 krejcarů státní obligace v notách číslo 61098 1. května 1888 per 18.400 zlatých.
Dne 12. srpna téhož roku svěcen byl nový kříž nad Popovicemi, jejž dal zbudovati zdejší soused Josef Patočka z čísla 23.

1890 Letos byly varhany ve farním chrámu Páně opraveny od J. Zachystala, varhanáře v Třebíči, nákladem 163 zlatých 60 krejcarů. Za tímto účelem zřídil veledůstojný pan Jakub Rosendorf, zdejší kaplan s panem nadučitelem Františkem Opálkou sbírku v osadách farnosti popovické, která vynesla: v Popovicích 46 zlatých 45 krejcarů, v Lukovanech 39 zlatých 20 krejcarů, v Příbrami 46 zlatých 40 krejcarů, v Zakřanech 43 zlatých 19 krejcarů, v Rapoticích 23 zlatých, v Jakubově 18 zlatých 22 krejcarů - 216 zlatých 46 krejcarů. Co po zapravení oprav varhan zbylo, věnováno na chrám Páně.

Zahrádky před farní budovou opatřeny novým plotem laťovým, fara vně i zevně líčena, dvéře a okna barvena. (Malování světnic obstaral si farář na své útraty 40 zlatých.) Za opravy tyto bylo zaplaceno: dovoz písku, vápno 4 zlatých 80 krejcarů, Josefovi Bochničkovi tesaři 81 zlatých, za barvy 12 zlatých 52 krejcarů, zedníkovi 81 zlatých, klempířská práce na kostelní věži 13 zlatých 20 krejcarů, křidlice 12 zlatých 20 krejcarů, pokrývač 12 zlatých - 216 zlatých 72 krejcarů. Na místě hlavního oltáře velmi sešlého a chatrného zbudován byl nový. Objednán byl u Dominika Demetze, sochaře ve S. Ulrichu (Groeden, Tirol) za 650 zlatých, k čemuž přispěli: důstojný pan farář František Beránek 100 zlatých, odkaz 100 zlatých, jednotlivé obce farnosti: Popovice 57 zlatých 66 krejcarů, Lukovany 112 zlatých 44 krejcarů, Příbram 91 zlatých 22 krejcarů, Zakřany 104 zlatých 79 krejcarů, Rapotice 44 zlatých 36 krejcarů, Jakubov 16 zlatých 21 krejcarů, patron 213 zlatých 34 krejcarů = 640 zlatých 02 krejcarů a ze sbírky na opravu varhan zbylo 52 zlatých 86 krejcarů, úhrnem 692 zlatých 88 krejcarů.

Dne 12. října posvěcen byl nový oltář od důstojného pana děkana za ohromného účastenství věřících z celého okolí. Slavnostního posvěcení, jemuž kázání o významu oltáře předcházelo zúčastnili se ze zvláštní ochoty veledůstojný pan Gerard Teiner, Jan Hrubeš, Julius Koubek. Na novém oltáři první mši svatou obětoval důstojný pan děkan Eichler.

Brzy po nastoupení fary zadal farář G. Hever fassi beneficia k místodržitelství, žádaje by sustentace kaplana zcela nákladem matice náboženské převzata byla. Místodržitelství zvýšilo toliko příspěvek náboženského fondu na kaplana o 20 zlatých, tedy na 2.. zlatých. Proti tomuto rozhodnutí rekusoval jsem na císařsko-královské ministerstvo k nemalému zajisté potěšení všech budoucích farářů s výsledkem dobrým, Ministerstvo zamítlo výnos místodržitelství a uznalo závazek náboženského fondu celou kongruu kaplana popovického svým nákladem převzíti. Tímto tak příznivě vyřízenou přilepšeno obročí zdejší o ročních 150 zlatých.

1892 Pro farní chrám Páně zjednány 2 nové poboční oltáře od firmy Dominika Demetze v S. Ulrich, Tirol. Potřebný náklad za oltáře: 440 zlatých, dovozné 49 zlatých 90 krejcarů, postříbření svícnů 6 zlatých, různá vydání 10 zlatých 84 krejcarů. Úhrnem 506 zlatých 74 krejcarů. Uhrazen sbírkami a jinými příspěvky: Popovice 43 zlatých 10, Lukovany 51 zlatých 50, Příbram 81 zlatých 41, Zakřany 92 zlatých 80, Rapotice 45 zlatých 28, Jakubov 41 zlatých 20, důstojný pan Florian Eichler 50 zlatých, odkaz Marie Hudecové 10 zlatých, různé příspěvky 53 zlatých 30. Svěcení soch vykonáno dne 22. května odpoledne za ohromného účastenství farníků i celého okolí. Z chrámu Páně vyšlo procesí, jehož se i školní mládež celé farnosti vedená pany nadučiteli zúčastnila. Z fary neseny na nosítkách sochy Krista Pána od mládenců a Panny Marie od panen po osadě za zpěvu lidu, načež od místního faráře význam nových oltářů v kázání vysvětlen byl. Po kázání vykonán obřad svěcení. Paní Leopoldová z Rapotic darovala pěkně vyšívané antipedium a zlatem zdobený pláštík na ciborium kostelu zdejšímu. Paní Farská z Újezda věnovala taktéž vkusně zhotovené antipedium na hlavní oltář.

1892

Adminitratura uprázděné fary Popovské svěřena bývalému kooperatorovi Tikovskému Aloisi Ličmanovi, toho času na dočasném odpočinku v Brně. Týž narodil se roku 1863 ve Slavkově a po odbytých studiích gymnaziálních a theologických v Brně vysvěcen byl tamže na kněze od nejdůstojnějšího pana biskupa dr. Františka Saleského Bauera roku 1886. Od 22. září 1886 až do 31. března 1892 působil dílem jako koperátor, dílem jako administrátor v Tikovicích, jež podobně jako Popovice pod dočasným patronátem nejdůstojnějšího pana biskupa brněnského se nacházejí. Od něho byl též dne 30. července 1892 na zdejší faru presentován a dne 20. srpna investován.

1893

Ku konci dubna a spočátku května opravoval se fara ve dvoře a spodní i přední část plotu u zahrady. Výlohy kryty konkurencí.

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Dne 9. máje 1872 o slavnosti Nanebevstoupení Páně odbývána ve zdejším chrámu Páně řídká slavnost žehnání padesátiletého manželstva či zlatá svatba. Manželé, jimž Bůh tak vysokého udělil stáří, byli: Jakob Pelc, výměnkář z Rapotic a Klára, rozená Novotný, též z Rapotic (byli jsou dne 2. února 1812 v Čučicích od veledůstojného pana faráře tamnějšího Antona Dapezyho sezdáni. Veliké množství lidí z farnosti i z okolí bylo přítomno dojemné slavnosti této.

Po odchodu veledůstojného pana faráře Jeřábka byl veledůstojný pan František Beránek administrátorem fary Popovické. Nížepsaný byl 7. listopadu 1871 od P.T. pana patrona za faráře zdejšího presentován a 22. toho měsíce kanonicky investován. Přestěhoval se sem z Krhova (kde přes 13 roků byl kooperátorem). Dne 14. prosince 1871 byl slavně banderiem, hudbou, školní mládeží a farníky uvítán. Instalován byl dne 4. února 1872 od veledůstojného pana děkana rosického Vincence Schnanbelta. Při přijímání farních a hospodářských stavení uznána ode všech přítomných nutná potřeba nové stavby stodoly, značné opravy chlévů i farních stavení - a navrženo, aby ještě letos (1872) započato bylo s onou prací. Přišel taky skutečně stavitel z Rosic by stavení prohlédl a potřebné vyhotovil plány. K stavbě však posud nepřišlo. Toliko střecha na faře byla před příchodem mým nová břidlicová dána, nákladem pana patrona a přifařených obcí.

Dne 27. dubna 1872 byl jsem na daru Valečcskou presentován a 10. máje investován, a odebral se dne 6. června na nové toto stanovisko své. Alois Motl, farář.